Hyundai Santa Fe 2.2 CRDi – další z povedených

Do redakčního testu jsem po modernizované „dvacítce“ dostal dalšího, o poznání výraznějšího, zástupce této korejské automobilky. Testovaným vozem se pro minulý týden stala nová generace Hyundaie Santa Fe.

Santa Fe a jeho čtvrtá generace mě oslovila již nějakou dobu před samotným redakčním testem. Vůz jsem měl tedy dopředu hodně „nakoukaný“ a na test jsem se opravdu těšil. Všeobecné povědomí nad aktuálním vzestupem automobilky Hyundai je nevyvratitelné a je otázkou, jestli i aktuální čtvrtá generace tohoto modelu tento trend podpoří.

Líbivý exteriér

Vnější vzhled vozu vás na první pohled zcela jistě osloví, převážně pak v kontextu s historicky ne až tak atraktivním designem vozů automobilky. Nová generace Santa Fe však působí velmi pohledně a sebevědomě. Opticky lehce navazuje na modely Kona a Nexo, které jsou v portfoliu značky také celkem krátce. Ve srovnání s předchozí generací pak tato nová působí o poznání dynamičtějším a modernějším dojmem.

Novému Santa Fe se velmi elegantně podařilo potlačit jeho velké vnější rozměry. Přední partie disponuje koncepcí rozdělených světel, které pak velmi napomáhají k rozčlenění velké hmoty vozu. Osobně nejsem příznivcem rozdělených lamp, ale zde musím uznat, že Hyundai toto provedl velmi elegantně a vyváženě. Proporce a velikosti oddělených světel spolu jednoduše ladí a tvar „horních“ světel denního svícení je velmi povedený, lehce futuristický. Velkému vozu samozřejmě nesmí chybět objemný gril přední masky, a ano i tím Santa Fe disponuje.

Boční partie dodává vozu na robustnosti, výrazná boční linie pak jistou dynamiku. Příjemná je i proporce mezi plnou a prosklenou částí boční partie vozu. Zadní partii dominují horizontálně orientované zadní lampy a dvojice poctivých koncovek výfuku.

Hyundai Santa Fe čtvrté generace se po stránce vnějšího vzhledu jednoduše povedl a těžko ho zde za něco hanit.

Prostorný interiér

Premium Luxury je název stupně výbavy, kterým testovaný vůz disponoval a jak už samotný název napovídá, byl vybaven velmi bohatě. Barevnost interiéru byla laděna do béžového odstínu, ta společně s lehce popelavě šedým stropem a sloupky působila opravdu zajímavě a originálně. Z další nabízené šedé nebo černé varianty interiéru se mi tato zdá jako nejzajímavější a nejoriginálnější volba.

Velký vnitřní prostor interiéru je díky rozměrům vozu logicky očekávaný. Za pochvalu ale stojí bohatě dimenzovaná kožená prošívaná sedadla, která jsou všechna vyhřívaná a na předních pozicích navíc také ventilovaná. Zadní lavice umožňuje horizontální posun a možnost poklopení samotného opěradla. Velmi praktická záležitost, která vám jednoduše zpříjemní nejen dlouhé cesty.

Mohlo by vás zajímat:  Mitsubishi Pajero Expedition – cesta ke svobodě

Čtvrtá generace nově upustila od dvojí velikosti karoserie, a co do její velikosti zvolila zlatou střední cestu. Volba sedmimístné specifikace ji však zůstala i nadále a testovány vůz touto možností také disponoval. Tato místa budou jednoznačně patřit těm nejmenším a nejodvážnějším členům rodiny, protože prostoru zde jednoduše není nejvíce a s přístupem to také není tak jednoduché. Třetí řada sedadel sebou navíc nese jistá prostorová omezení v objemu kufru, ten ale i tak disponuje příjemným objemem 547 litry.

Pojďme ale dopředu, zde je striktně horizontálně dělená palubní deska s dvojicí efektních vykrojení, které přechází až do bočních výplní dveří. Horizontálnost palubní desky pak navíc podporují samotné výdechy klimatizace. Přehledné palubní desce pak dominuje osmipalcový displej palubního infotainmentu. Jeho ovládání je klasické, známé z již dříve testovaných vozů značky. Zde bych pouze lobboval za lepší grafiku zobrazovaných údajů. Střední část palubní desky pak patří ovladačům automatické klimatizace nebo ovladačům pro výhřev sedaček a volantu. Ty se však velmi příjemně v kontextu s požadovanou a aktuální teplotou ve voze vypínají a zapínají automaticky. Za pochvalu zcela jistě stojí volant, jeho multifunkčnost má svoji logiku a příjemné ovládání. Testovaný vůz disponoval digitální kaplickou přístrojů, přesněji řečeno její větší střední částí. Zde je zobrazována rychlost a informace týkající se vozidla. Tato digitální část se následně grafický mění se zvoleným jízdním režimem. Po stranách tohoto digitálního displeje jsou pak umístěny klasické ukazatele otáčkoměru, palivoměru a ukazatel teploty motoru.

Pojednání celého interiéru vozu a samotné zpracování nejen palubní desky je na vysoké úrovni a po chvále samotného exteriéru, musím chválit i zde.

Za zmínku stojí také nové asistenty, kterými Santa Fe v interiéru nově disponuje. Jedná se o systém, který monitoruje okolí vozu a hlídá, abychom nevystoupili přímo pod kola projíždějícího vozu. Dále tu máme asistent, který hlídá prostor na zadních pozicích. V případě, že řidič vůz opustí, zamkne ho a na zadním sedadle je nějaký pasažér, vůz ho na tuto skutečnost následně klaksonem upozorní.

Motorizace

Santa Fe se v technických specifikacích chlubí hned čtveřicí motorizací. Od benzínové 2.4 GDi, přes 2.0 CRDi ve dvojím výkonovém provedení po testovanou 2.2 CRDi. V nabídce je však aktuálně pouze 2.0 CRDi (110 kW) a 2.2 CRDi (147kW).

Mohlo by vás zajímat:  HYUNDAI TUCSON 2.0 CRDi, 4x4 – český oblíbenec

Jak jsem již zmínil, osobně jsem v testu vyzkoušel čtyřválcovou naftovou jednotku o objemu 2.2 litrů. Ta byla vyšlechtěna na výkon 147 kW s krouticím momentem nemalých 440Nm. Tyto celkem potentní hodnoty jsou samozřejmě kroceny nemalou váhou vozu a následně pohonem všech kol. I přes tato logická „omezení“ musím uznat, že testované Santa Fe rozhodně není žádným lenochem. Samotné rozjezdy se mohou zdát trochu vlažnější, ale jinak musím uznat, že mi tato motorizace svojí pružností velmi mile překvapila. Co se týče spotřeby, zde jsem se dokázal dostat i na hodnotu 7,8 l / 100 km a to rozhodně, na vůz této specifikace, není špatný údaj.

Podvozek Santa Fe disponuje klasickými pružinami s adaptivními tlumiči, které reagují na zvolený jízdní režim. Ty jsou k dispozici hned čtyři, od eko, přes komfortní až po režim sport a smart. Já jsem nejvíce využíval komfortního režimu, ten k vozu sedí jednoduše nejlépe. Velmi dobře odhlučněný interiér ve spojitosti s tímto nastavením podvozku, řízení a převodovky dělá jízdu velmi plavnou, adekvátní dojmu z celého vozu. Sportovního režimu jsem využíval spíše v situacích při předjíždění, podvozek se přitvrdí, řízení ztuhne a převodovka drží jednotlivé převodové stupně o poznání déle. A tato poloha není překvapivě Santa Fe vůbec cizí. Tužší řízení je ve sportovní režimu celkem znát, protože už v samotném komfortním režimu s volantem lehce zápasíte, řízení není nijak výrazně přeposilované, a to je jedině dobře.

HTRAC je systém, který u se u značky Hyundai stará o distribuci síly mezi jednotlivá kola. Tato distribuce je testovaného vozu odvislá od zvoleného jízdního režimu, dále pak od aktuálního stavu povrchu vozovky.

Závěrem

Čtvrtá generace Santa Fe je dalším povedeným článkem v řetězci automobilů z portfolia značky Hyundai. Aktuálně vám tedy umí nabídnout velmi elegantní vůz, s lehce sportovním charakterem, s prostorným a kvalitně zpracovaným interiérem. To vše pak za celkem přijatelnou pořizovací cenu. Mnou testovány vůz s motorizaci 2.2 CRDi , s osmistupňovým automatem a výbavou PREMIUM LUXURY startuje na 1 289 990 Kč včetně DPH.

Komentáře