Jeep Driving Experience

Dvacátého listopadu jsme se s kolegou vydali na předváděcí akci Jeepu, která se konala na uzavřeném polygonu u Bělé pod Bezdězem. Na okolních silnicích jsme si mohli vyzkoušet kompletní modelovou řadu a jako bonus byl v off-roadové sekci areálu připraven zbrusu nový model Wrangler ve verzi Rubicon. Byli jsme v odpolední skupině, program začal po poledni krátkou prezentací, kdy nás zástupci firmy postupně seznámili jak se všemi aktuálními novinkami, tak zábavnou formou kvízu i se stručnou historii značky, pochlubili se prodejními úspěchy a nastínili cíle do budoucna. Dozvěděli jsme se tak například, že firma vznikla v roce 1941, každých 15 vteřin se ve světě prodá jedno auto a sedm nádechů na masce chladiče značí zdolání všech sedmi kontinentů, což se Jeepu podařilo jako prvnímu autu v historii. Takže samozřejmě nic, co by se nedalo najít na internetu, ale věřím, že takto si to člověk lépe zapamatuje. Dále jsme byli informováni o postupném přechodu modelů na LED svícení, o nových motorech, které mají opět o něco vylepšenou efektivitu spalování a tudíž vyšší výkon při snížené spotřebě a emisích, 9ti-stupňové převodovce u modernizovaného modelu Cherokee a nakonec příjemné ujištění, že navzdory četným faceliftům a vylepšením napříč řadami se zdražovat nebude. Vše probíhalo ve stylově zařízeném stanu, kdy většina nábytku byla postavena z dřevěných palet s vypálenými logy Jeep a typické masky chladiče se světly.

Grand Cherokee

A začínáme hned pěkně zostra, tím nejsilnějším, nejluxusnějším a nejdražším modelem zde. Jak by řekl Áda Větvička z Okresního přeboru, „pojádná kája je pojádná kája“. Za sebe musím říct, že na mě je až moc pořádná, zvlášť na zdejších klikatých silnicích. Zpočátku se zdá, že i motor, v tomto případě naftový třílitr, toho má s autem plný kecky, ale po pohledu na tachometr přichází ujištění, že zdání klame. Ta doslova pompéznost tohoto vozu dokonale maskuje rychlost, takže když na to na rovince trochu šlápnete, naoko se sice nic moc neděje, ale podle tachometru už jedete 140. V interiéru je vidět, co se materiálů, designu, zpracování i ovládání týče, že je to trochu jiné, než na co jsme tu zvyklí. Né horší nebo lepší, prostě jiné, bylo by určitě potřeba víc času si všechno osahat, většina aut byla navíc z ciziny a menu bylo v Němčině, takže toto nechci moc hodnotit, doufám, že se v budoucnu naskytne lepší příležitost si všechno pořádně osahat.

Cherokee

Začali jsme tím největším, takže teď už nás logicky čeká jen cesta dolů. Ale nenechte se vysmát, zde se rozhodně nedá mluvit o nějakém podřadném modelu, pořád je to auto jako hrom s obrovským vnitřním prostorem. Navíc, jak se časem ukázalo, zde trochu platí, že méně je někdy více, kor konkrétně u nás v České republice, kde nemáme nekonečně dlouhé a rovné silnice s osmi pruhy. Jelikož se jedná o aktuální modernizovaný model, je zde již patrný posun k našim zdejším zaběhnutým ideálům, přestože si stále zachovává typické rysy amerického auta. Oproti předchozímu Grandu je tu znát přítomnost jednoho stupně navíc, 9ti-stupňová převodovka řadí opravdu hladce a plynule. Řízení a jízda jsou trochu mdlé a fádní, ale to se nejspíš u takovéhoto typu auta bere jako plus. Na druhou stranu pokud nejedete vyloženě na krev, nenechá se ničím vyvézt z míry. Když si po chvilce začnu na auto zvykat, zastavuje přede mnou kolega v modelu Compass s tím, že si auta prohodíme. Sice se mi moc nechce, ale nedá se nic dělat, on je tu dneska šéf . Takže opět, snad někdy příště…

Mohlo by vás zajímat:  Honda ukončí v Evropě prodej modelu Accord

Compass

Mezi svými většími sourozenci působí na parkovišti před hlavním stanem trochu jako šedá myš a chudý příbuzný a trochu s nelibostí si s kolegou měním klíčky a přesedám z Cherokeeho. Chmury se ale vytratí hned s první zatáčkou a naopak se mi koutky začínají posouvat směrem nahoru. Oproti předchozím modelům je řízení o dost živější, řidiče dokonce mírně vtáhne do děje a nebojí se s ním komunikovat. V zatáčkách je znát nižší hmotnost, přestože uvnitř je to stále obrovské auto. Amíci maj holt ty hodnoty nastaveny trochu jinak…

Wrangler Rubicon

V mezičase si v terénní sekci areálu zkoušíme nový model Rubicon. Při pohledu na zkušební dráhu a kolegy, kteří se jízd účastní před námi, mne sice polije studený pot, ale uklidňuji se faktem, že pojedu s instruktorem a on mi určitě přesně řekne co a jak. Auta přijela, je čas nasedat. „Tak si hoši vemte každej jedno auto a jeďte“, tolik stručná slova instruktora. Zpočátku si myslím a hlavně doufám, že je to vtip, ale evidentně nebyl. Roztřeseným hlasem mu sděluji, že jsem off-roadový panic a na toto si sám opravdu netroufnu, takže nám nastavuje redukci diferenciálu a sedá do třetího auta s tím, že tedy pojede před námi a vysílačkou bude hlásit instrukce. To, co následovalo, mi doteď hlava nebere. Výjezdy, sjezdy, boční náklony s křížením, brod… Je opravdu neuvěřitelné, co to auto dokáže. Vždy mne to táhlo spíš na asfalt, ale teď už vím, že i terén má něco do sebe a další takovouhle příležitost si rozhodně nenechám ujít. Velký palec nahoru!

Renegade

Tento model přináší do portfolia značky čerstvý vítr. Svěží design a křiklavé barvy, nebýt masky chladiče, tak ani nic nenasvědčuje tomu, že se jedná o Jeep. Po nasednutí už je vše jinak a ocitám se v prostředí, na které jsem si v průběhu dnešního dne již tak nějak zvykl. Kolmé přední okno je daleko před vámi a opět navozuje dojem velkého vnitřního prostoru. A on to není jen dojem, ve společnosti ostatních modelů může Renegade působit skoro až kompaktně, ale když zastavuji na focení a mám možnost si auto prohlédnout samostatně, je ho opět pořádný kus. A z jeho trochu krabicoidního tvaru pak těží právě prostorný interiér. Co se týká jízdních vlastností, tak ty jsou ještě o něco hravější, dá-li se to tak vůbec nazvat, než v případě Compassu. Kolega ve Wrangleru mi rychle mizí ve zpětném zrcátku. V těchto podmínkách dnes nejlepší volba. Jediné, co mne trochu mrzí je fakt, že všechny námi testované modely byly vybaveny automatickou převodovkou. Aspoň jsem si tedy trochu zapádloval.

Mohlo by vás zajímat:  Citroën vylepšil modely DS 3 a DS 4

Wrangler Sahara

Silniční dvojče Rubiconu na stejných obrovských terénních kolech s hlubokým vzorkem. Tady se geny nezapřou a přesně tohle auto si vybavím, když se řekne Jeep. Interiér, zdařile kloubící syrovost klasiky a uhlazenost moderny, se mi paradoxně líbí nejvíc ze všech. Kombinace kůže a dominantního panelu z leštěného hliníku v barvě karoserie vypadá opravdu dobře. Zde pouze škoda, že Sahara je v šedé barvě a panel tudíž nevynikne tolik jako u červeného Rubiconu. Bohužel zrovna začíná padat déšť se sněhem a to rozhodně nejsou podmínky, ve kterých byste chtěli na těchto pneumatikách testovat jízdní vlastnosti vozu. Před každou zatáčkou brzdím snad i očima, kterýma se snažím i tlačit protijedoucí auta co nejvíc vlevo, protože Wrangler je opravdu macek. Ale ta atmosféra uvnitř! Nade mnou jsou dokonce i odnímatelné panely střechy, stačí otočit čtyři páčky a za deset sekund máte kabriolet. Takže dvojnásobná škoda toho počasí, ale přesto to byl unikátní zážitek!

Nakonec patří velký díky zástupcům značky, zejména paní Marounkové, za pozvání na tuto akci, kterou jsem si opravdu moc užil a budu se těšit na případné podobné akce v budoucnu.

Komentáře