Řídit auto, pokud mluvíme o standardních vozech, můžeme od osmnácti let. A to za podmínky, že absolvujeme autoškolu. Ta se skládá z teoretické a praktické části a měla by být úspěšně zakončena opět teoretickou a praktickou zkouškou. Po jejím zvládnutí dostává absolvent řidičské oprávnění a může vyrazit sám na silnice. Ale v čem?
Koupě auta pro své děti
Mnoho rodičů se rozhodne pro to, že svému dítěti, tedy už osmnáctiletému dospělému, pořídí první auto. Čerstvý absolvent autoškoly obvykle není vyježděný, a tak jde o auto, které by mělo sloužit takzvaně na zaučení. Ačkoliv rodiče danou koupi považují za správnou, realita je přesně opačná.
Stejné parametry výběru
Většina rodičů jde při výběru prvního auta pro svého potomka stejnou cestou. Jako první hledí na cenu, aby byla co nejnižší. Pokud by auto zničil, aby škoda nebyla až tak velká. Dále často hledí na to, aby se nejednalo o auto s extrémně velkým výkonem – to je sice chvályhodné, ale realitou je, že i vůz s minimem koní pod kapotou dokáže vyvinout nebezpečnou rychlost.
Můj první vrak
Výsledkem výběru je auto, do kterého by člověk při smyslech raději neměl sedat. Obvykle jde o auto staré, nedostatečně bezpečné, na kterém se může během jízdy mnoho věcí pokazit. Doslova vrak, který se může stát klidně i pojízdnou rakví. To si ale mnoho rodičů neuvědomuje.
Proč ne rodinné auto?
Důvodem koupě prvního vraku je jedna jediná věc – obava o nové, kvalitní, rodinné auto. Přitom právě to, díky své bezpečnosti, aktivní i pasivní, by bylo pro začínajícího řidiče tím nejlepším. V případě kolize je velká jistota, že z moderního vozu bez problému odejde po svých. U staré plechovky, s bůhvíjakou historií, se naopak zvyšuje riziko toho, že i menší nehoda může mít fatální následky. A může za to jediné – první levné auto, aby se nezničilo to rodinné.
Zdroj: https://www.fbfs.com/learning-center/new-driver-avoid-these-6-car-buying-mistakes
