Nehody na železničních přejezdech jsou stále častější. Obvykle plynou z agresivity nebo i nepozornosti řidičů. Jedním z důvodů je ale i určitá neznalost základních pravidel silničního provozu a věcí, na které je třeba u jakéhokoliv křížení silnic s kolejemi myslet. Co konkrétně nejenom čeští řidiči nedělají, ať už z nepozornosti, nebo naschvál?
Maximální povolená rychlost
Možná to řidiči vědí, ale rozhodně to nerespektují. Pokud je před ním železniční přejezd, měl by upravit svou rychlost. A to už 50 metrů před železničním přejezdem. Ten následně v této rychlosti přejet a až poté zrychlit na klasickou povolenou rychlost. Maxima se liší podle toho, zda na přejezdu bliká bílé světlo. Pokud ano, je možné jet maximálně padesátkou. U přejezdů bez blikajícího světla je to maximálně 30 kilometrů v hodině.
Vypínání světel
Po příjezdu k železničnímu přejezdu, kde je nutné zastavit, je třeba provést také úkon, na který většina řidičů zcela kašle. Jedná se o ztlumení potkávacích světel. Je to potřeba z důvodu, že křížení s kolejemi jsou obvykle vyvýšená a se zapnutými potkávacími světly dochází k oslňování řidičů na druhé straně přejezdu. Nepříjemně oslňovat však lze také vozy před námi, které vidí výrazné proudy světla ve zpětném zrcátku.
Zastavení a opětovný rozjezd
Jakmile se rozblikají červená světla, je třeba před přejezdem zastavit. Rozhodně bychom ho neměli během výstražné signalizace přejíždět. Jakmile jsou následně závory nahoru, můžeme se připravit k vyjetí. I zde však platí, že by to mělo být až ve chvíli, kdy červená signalizace zhasne. I kdyby to mělo být desítky vteřin po tom, co jsou závory bezpečně nahoře.
Přejezd kolejí
Mnohdy se stává, že jsou za železničními přejezdy odbočky nebo překážky. Na přejezd bychom proto nikdy neměli vjíždět dříve, než ve chvíli, kdy máme jistotu, že ho bezpečně přejedeme a opustíme. Na toto pravidlo mnoho řidičů nedbá a může následně i desítky vteřin zůstat stát na kolejích, což může být při opětovné aktivaci zabezpečovacího zařízení doslova životu nebezpečné.
