Autor: Karel Michalec

Není to jenom povinnost předjíždět cyklistu se zachováním minimální vzdálenosti 1,5 metru od tohoto účastníka silničního provozu. Je tu ještě další důvod, proč řidiči nebudou mít cyklisty příliš v lásce. Zákon č. 361/2000 Sb., konkrétně § 57 odstavec 1, totiž dává cyklistům možnost jezdit doslova všude, kde se jim zachce. Povinnost využít cyklostezku? Konkrétní odstavec 1 paragrafu 57 začíná pro řidiče celkem slibně.

Vybírat auto podle toho, k čemu je potřeba, je jedno z hlavních kritérií. Je jasné, že jiné auto bude mít manažer, jiné řemeslník, jiné milovník zábavné jízdy a jiné bude mít také rodina. A právě v tomto segmentu se výběr postupně zužuje. Ne proto, že by automobilky rodinná auta nenabízely, ale proto, že jejich vozy jsou zcela nepoužitelné. V čem?

Když se na internetu objevilo video českého miliardáře Radima Passera, který řídil Bugatti Chiron na německé dálnici rychlostí až 417 kilometrů, vyvolalo to mnohé reakce. Pozitivní, negativní i neutrální. Všimli si toho také Němci, kteří hned začali celou záležitost řešit, jelikož i když některé úseky dálnice jsou neomezené, platí zde určitá pravidla. Omezeně, nebo neomezeně? Některé úseky německých dálnic jsou skutečně neomezené.

Na silnicích nejsou jenom auta, ale jsou tam také cyklisté. Ti jsou poměrně zranitelnou skupinou a na řidičích je, aby na ně dávali co největší pozor. Nejenom při jízdě, ale také po zastavení a při otevírání dveří. V naší zemi v souvislosti s tím platí celkem obecná pravidla, kdy řidič musí zkontrolovat, zda může dveře bezpečně otevřít. To v Británii značně přitvrzují.

S každým novým představeným modelem, a je jedno u jaké automobilky, se u mnohých zájemců o auto objeví nová zoufalost ve tváři. Trend toho, kam se celý automobilový trh posouvá, je jasně čitelný. Každé nové auto je dražší než předchozí generace a motorizace je stále více ošizena, v neprospěch kupujících. Kam toto všechno směřuje, je poměrně jasné – k elektřině.

Souběžná jízda je poměrně specifický jev, který může na silnicích nastat. Obecně platí, že na víceproudých silnicích ve městech a obcích se jedná o souběžnou jízdu a nehraje roli, zda jedeme rychleji v pravém, nebo levém pruhu. Mimo obec je to trochu složitější a zde je za souběžnou jízdu považován jev, kdy v obou pruzích jedou proudy vozidel stejným směrem. Předjetí, či podjetí?

Dá se říct, že design většiny aut po celém světě je stále stejný. Alespoň pokud jde o zažité standardy značení. Na přední straně vozu, na konci kapoty, najdeme znak automobilky. Vzadu potom to stejné (dnes už někdy nahrazováno textem) a dále označení modelu. Je tu ale i několik věcí navíc, které upřesňují značení auta. Kdo ví, proč ho automobilky používají, ale mnohdy působí spíše směšně.

Když se začne mluvit o spojení auta a elektřiny, ihned se objeví jak zastánci, tak i velcí odpůrci. Je pravdou, že čistá elektromobilita pořád není pro každého. Ale pokud jde o hybridy, jde o celkem zajímavou formu, jak zlepšit výkon vozu, jízdní vlastnosti, snížit spotřebu a emise. A potom je tu ještě jeden důvod, proč si hybrid koupí i možný zapřisáhlý odpůrce elektřiny v autech.

Vozy, které využívají elektřinu, se do portfolia automobilek dostávají stále více. A nejsou to jenom klasické elektromobily, které už pod kapotou nemají spalovací motor. Jsou to také plug-in hybridy, mild-hybridy nebo klasické hybridy. V tu chvíli je součástí vozu také elektromotor a pochopitelně baterie.

Moderní auta jsou doslova prošpikována různými technologiemi, výbavou a také asistenty. Některé prvky lze označit za takzvané základní, kam patří i ABS. I když chceme to nejobyčejnější auto, anti-lock braking system bude s největší pravděpodobností mít. Řada řidičů na něj pochopitelně spoléhá, ale netuší, že funguje jinak, než si myslí. Je určený k jiné věci, než se domnívají. Co je to ABS? Nejprve trocha teorie.