Český řidič vezme zavděk i dovezeným vrakem ze zahraničí, nevědomky si koupí časovanou bombu

O některých zemích se říká, že jsou vrakoviště Evropy. Bohužel se mezi tyto země řadí také Česká republika, kde je průměrné stáří osobního vozu přes patnáct let. A jelikož toto číslo je průměr, znamená to jediné. Na našich silnicích můžeme potkat i desítky let stará auta. A kde se berou? Nejde jen o vozy, kterých se majitelé nechtějí vzdát. Řada z nich se k nám neustále dováží. A těší se velkému zájmu.

Auto, které v mnoha zemích nikdo nechce

Odkud se k nám dané vraky dovážejí? Zemí původu může být hned několik. Běžnou praxí ale je, že ta auta, o která není v domovině zájem, zamíří tam, kde se ještě těší velké popularitě. V mnoha zemích totiž vozový park není tak starý, jako u nás. A s vozy, které jsou měněny za nové a zánovní, se musí něco udělat. Na sešrotování je jich ještě škoda a tak zamíří na inzertní servery, kde se na ně doslova sesypou mnozí dovozci, kteří si z něčeho podobného udělali slušný byznys.

Zdroj obrázku: Pixabay

Roli hraje i kupní síla obyvatel

Z jakého důvodu o dané auto není někde zájem, zatímco jinde je ceněným artiklem? Odpověď je jednoduchá. Roli hraje kupní síla obyvatelstva. Kde mají lidé dostatek peněz, tam nemají potřebu kupovat stará, mnohdy nebezpečná, riziková a nespolehlivá auta. Ta jsou dovážená do zemí, kde kupní síla obyvatel není taková, jako například v mnoha západních zemích. A je logické, že mnozí tak tímto autem vezmou za vděk s vidinou, že jim ještě dobře poslouží.

Zdroj obrázku: Pixabay

Možná časovaná bomba

Nejde vždy jenom o kupní sílu obyvatelstva. Mnohá auta jsou kupována doslova jako vraky, za pár korun. V rukou slušných automechaniků a karosářů se mohou změnit k nepoznání. Případné problémy po nehodě se zakamaflují, vysoký tachometr se stočí a rázem je na inzerci téměř dokonalé auto za pár korun. Přitom jsou známy případy, že jde o vozy, které se na západě prodávaly skoro už jenom na náhradní díly. Takové auto je přitom doslova časovanou bombou. Ani ne tak proto, že někdy někoho nechá ve štychu, ale spíše proto, co se na něm během jízdy může pokazit.