Je-li něco mantrou dnešní doby, jsou to SUV a elektromobily. Těm druhým jsem byl vždy nakloněn pozitivně, těm prvním nikoliv. Už v roce 2010, kdy se představil světu první plugin-hybrid Chevrolet Volt, jsem byl touto myšlenkou nadšen – spojení elektromobilu se spalovacím motorem je sice dnes už trochu zastaralé řešení, ve skutečném světě ale stále funguje skvěle. U Fordu tímto lety prověřeným systémem vybavili i nejnovější model Kuga a mě ukázali, že mám SUV dát ještě šanci.
SPORTEM KU ZDRAVÍ
Spojit slova sportovní a SUV je velmi těžké. Osobní Fordy vlastně nikdy nevypadaly příliš sportovně, pokud zrovna neměly na kapotě čtveřici závodních světel a na zádi křídlo. Nemyslím si však, že by to bylo špatně.
Udržet si moderní linie i bez „nahrubo“ přidané sportovnosti, není jen tak, ale designérům Fordu se to celkem povedlo. Dlouhá kapota a její nízká silueta jasně odkazují na současný Focus, myslím, že slovo „dynamický“ to báječně vystihuje. Právě díky nízké a dlouhé kapotě, působí nová Kuga mnohem menším dojmem, než jaká doopravdy je.
Že se jedná o poměrně velké SUV si uvědomíte až na živo, nejlépe je to vidět při pohledu zezadu/z boku. Trochu fyzických rozměrů opticky uberou plasty v barvě karoserie a velká kola, která „nahrubo“ přidává výbava ST-line. V jiných verzích s černými plasty a menšími koly, vypadá Kuga jako větší a krotší zvířátko. Trochu jako roztomilý medvídek. ST-line je dravá piraňa!
VÍTEJTE V AMERICE
S americkými auty jsem se toho najezdil opravdu hodně. Jejich interiéry byly vždy poněkud svébytné, ale lacinými, či nekvalitními, bych je nenazval. Jestli je někdo odborníkem na hledání pozitiv mezi tvrdými plasty, jsem to právě já.
Tam, kde Mondeo svůj americký původ umně maskuje, nabídne na omak příjemné a pohledné materiály, tam je Kuga, alias americký Escape, dává na obdiv. Vršek palubní desky je vyrobený z velmi měkkého plastu, to asi aby se neřeklo. Příjemně měkký plast je rovněž na výplních dveří s „diamantovou“ tématikou. To je vše, zbytek je tvrdý jako kámen. Korunu tvrdým plastům pak nasazuje očividně plastová imitace broušeného dřeva na středové konzoli a madlech dveří. Bohužel pro všechny si nikdo nedal práci tento artefakt alespoň nabarvit na hnědo, imitovat dřevo tak nemůže ani na fotkách. Velmi podobný dekor vypadá jako slušná recese v Dacii Dokker, tady ale působí jako pěst na oko.
Abych však jen nehanil; ergonomie je zvládnutá na jedničku a v autě je mnohem víc místa, než by se mohlo zdát zvenku. Na zadních sedadlech si pohodlně natáhnu nohy, přesně jako v Superbu. Přední sedadla jsou americky veliká, spíš měkčí a velmi pohodlná.
Interiér se mi líbil už na fotkách a i ve skutečnosti je moc hezký, útulný a příjemný, vyloženě vybízí k dalekým cestám! Recept je jednoduchý. Stačí nesahat, kam by se nemělo a bude vám tu příjemně.
Přidám ještě pár slov k infotainmentu; tady je pokrok znát. Proti Mondeu se sice vesměs nic nezměnilo a z nabídky dokonce zmizely volby barev ambientního osvětlení, systém je však o značný skok rychlejší a rozlišení jemnější.
První obrazovce sekunduje ještě digitální přístrojový štít. Zavedl bych je povinně do všech aut. Zobrazení je velmi jemné a animace jsou krásně plynulé. V menu nabídky se nachází moc důležitý „EV kouč“, s nímž si užijete spoustu zábavy. Právě ten vám ukazuje, zda zrovna jedete na elektřinu zadarmo, nebo je zapojen spalovací motor.
PŘEKVAPIVÁ RADOST Z JÍZDY
Ford Escort zářil v šedesátých a sedmdesátých letech v rallye a všichni si ještě dobře pamatujeme na první generaci Focusu. Automobilka Ford byla vždy etalonem výborných jízdních vlastností a i přesto, že interiér nové Kugy je poněkud americký, podvozku se to v žádném případě netýká.
Nejsem fanouškem sportovních verzi běžných osobáků, ale musím uznat, že u Kugy se verze ST-line povedla mnohem lépe než u dříve testovaného Mondea. Odpružení je opět poněkud tužší, než bych u velkého SUV čekal, rázy od vozovky jsou ale utlumeny výtečně, do interiéru se jich přenáší nemnoho a výhody jsou nasnadě – Fordí SUV báječně vede stopu, přitom se nadbytečně nenaklání. V řízení s nečekaně strmým převodem je na tak velké auto dost citu, takže… Takže Vás to bude bavit. Hodně jsem toho během testování najezdil po silničkách na jižní Moravě a rozhodně to byla zábava. Díky těžkým bateriím pod podvozkem, je těžiště poměrně nízko, občas jsem měl v zatáčkách chuť sešlápnout spojku a podřadit si… 🙂
ELEKTŘINA HRAJE PRIM
Základem pohonného ústrojí je 2,5 litrový čtyřválec pracující v Atkinsonově cyklu a ten důležitější, elektromotor o kapacitě 14.4kWh. Atkinsonův cyklus v tomto případě neznamená, že budete jezdit stejně rychle, jako Rowan Atkinson ve svém McLarenu F1, mám-li zůstat v metafoře, zjednodušeně to znamená, že bude spořit palivo, jako Mini Mr. Beana.
Benzínový motor o vcelku nízkém výkonu 152 koní, je lety prověřená jednotka, původem od Mazdy, její dlouhověkost se tedy dá předpokládat i bez křišťálové koule. Dohromady s elektromotorem dávají velmi slušných 225 koní a hodně newtonmetrů. Podle technických specifikací je to 210, pocitově bych však řekl mnohem více.
V základním režimu se Kuga snaží jet pokud možno na elektřinu, máte-li nabito dost, zvládnete přes 50km a nemusíte přitom volit šnečí tempo. I ve vyšších, řekněme okreskových rychlostech, se dá jet svižně jen na elektřinu. Výrobce uvádí elektrické maximum 137 km/h, moje maximum bylo necelých 120 a v autě bylo krásné ticho, až na Johana Sebastiana křišťálově znějícího z přítomných Bang & Olufsenů.
Silnější sešlápnutí plynového pedálu probudí k životu benzínový motor a oba agregáty zahájí společnou symfonii, kterou si rovněž můžete prohlédnout na barevném „EV monitoru“ na přístrojovém štítu před sebou.
225 společných koní v normálním módu mi přišlo dostatečných. Schválně píšu dostatečných. Na běžnou jízdu, kdy nikam nespěcháte a moc nad tím nepřemýšlíte, je síly dostatek. Když je třeba předjíždět, nebo vyjet prudší kopec, zapne se spalovací motor, zásadně však nenaruší vaši meditaci v tichu. Výjimkou je prudká akcelerace, či předjíždění, kdy CVT typicky vytočí motor do vysokých otáček a ten tak trochu ruší. Pocit výkonové díry, jako u normálních hybridů díkybohu nenastává.
Kdo chce zapnout zábavu, zapne režim SPORT. Kuga přestane preferovat úsporný elektrický pohon a zapojí do hry oba agregáty současně, aby se k vám dostalo co nejvíce výkonu. Je to trochu jako režim „TURBO“ na starých PC – Kuga najednou vystřelí jako splašený kamzík. Teď už je těch 225 koní pořádně znát a když budete chtít, můžete si na okreskách dávat MX-pětky uhrovatých puberťáků.
Kdo bude poctivě nabíjet do plna, měl by mu plugin-hybridní Ford spotřebovat maximálně 1,8 litru na 100 km. Ani bez nabíječky se není čeho obávat, za svých 1200 testovacích kilometrů po dálnicích, vesnicích a Pražském centru, jsem se dostal na hodnotu 6,1 litrů na 100km, což je na tak velký vůz úctyhodné a to jsem nenabíjel.
LEPŠÍ NEŽ OSTATNÍ HYBRIDY?
Rok 2020 je velmi důležitým rokem Fordu, rokem elektrickým. Do konce roku chce mít na trhu 14 elektrifikovaných vozů, v čele s fanoušky nenáviděným Mustangem Mach-E .
Nový Ford Kuga Plugin-hybrid je v tuto chvíli v elektrifikaci nejdále ze všech.
Má vynikající jízdní vlastnosti, je pohodlný, prostorný, moderní a úsporný i bez nabíječky. Přešlapy v interiéru házím za hlavu. Za základní cenu necelých 950 tisíc jde mezi ostatními „pluginy“ o výbornou nabídku. Jediným přímým konkurentem na našem trhu je Mitsubishi Outlander PHEV, ten je však dost starý, moc krásy nepobral a nebude s ním žádná zábava.
Nová Kuga mi ukázala, že Ford je pořád tím samým Fordem, jakým vždy byl. Tedy synonymem pro dobře jezdící auta, za výhodnou cenu. A taky mi ukázala, že SUV umí být skvělá!
