V polovině osmdesátých let čítal výrobní program sovětských automobilek modely jako Lada Niva, Lada 2107, Moskvič Aleko nebo UAZ 469. Koncept Moskvič 2144 Istra, vzniknuvší v továrně AZLK, tak byl v roce 1985 opravdovým zjevením.
Skutečným důvodem pro stavbu sedanu (nebo kupé?) nižší střední třídy byl projekt sovětské vlády, který si dal za cíl vytvořit auto pro rok 2000. A ten skupina pod vedením konstruktéra A.V. Kulikova skutečně vytvořila. Moskvič 2144 s později přidaným označením Istra byl nejprve vyvinut v řadě maket až do velikosti 1:4, načež byl pomocí počítače vytvořen matematický model a ten pak posloužil při výrobě makety auta v měřítku 1:1 s bílou barvou karosérie. Po několika letech vývoje byla Istra v roce 1985 připravena k „vyjetí“ z továrny. Ještě další 3 roky pak údajně probíhal vývoj, během kterého vzniknul druhý prototyp. Oba vozy se od sebe liší barvou karosérie (jeden béžový a druhý bílý) a béžový kus rovněž pozbyl zpětná zrcátka.
Zpět ale do roku 1985, kdy se 2144 poprvé představila, a nutno podotknout, že něco podobného asi nikdy v tehdejším Sovětském svazu neviděli. Dvoudveřový model s lehkou hliníkovou karosérií je přísně aerodynamický a upoutá kontrastem tmavě podbarvených světlometů a světlé karosérie. Naprosto šokující je otevírání dveří do čtyřmístného interiéru – nahoru se totiž vysune takřka celý bok auta, což zaručí pohodlné nastoupení všem cestujícím. Po nastoupení se pak naskytne další šok.
Kdo by čekal interiér po vzoru tehdejších automobilů s velkým množstvím plastů a bez jakékoliv elektroniky, musí být překvapen. Istra má totiž nejen digitální přístrojový panel, ale rovněž něco, co by se v dnešní době dalo označit jako multimediální systém s relativně velkou obrazovkou. Dvouramenný volant je, stejně jako prostor před spolujezdcem, vybaven airbagem, všechna sedadla pak mají pyrotechnické předpínače bezpečnostních pásů. Ve výbavě nechybí ani ABS nebo klimatizace, ty největších technické finesy si však 2144 stále ještě schovává. Za snížené viditelnosti nebo třeba v noci totiž okolí automobilu sledují skenery, které obrázky promítají na obrazovku na středovém panelu a z té jsou potom promítány na holografický displej na čelním skle (obdoba dnešního head-up displeje). Připomínám, jsme v polovině osmdesátých let!
Elegantní karosérie má na délku 4400 mm, na šířku 1700 mm, na výšku 1335 mm a mezi nápravami je 2550 mm. Pozoruhodný je i další elektronický pomocník – vzduchové odpružení je vybaveno systémem, který sleduje rychlost vozidla i stav vozovky a podle těchto faktorů vyhodnotí, jakou světlou výšku má auto aktuálně mít (maximálně 180 mm), aby bezpečně projelo daným úsekem. Istra rovněž používá systém, který nejen, že na displeji zobrazí závadu na autě, ale také dokáže okamžitě nabídnout doporučení pro její odstranění.
Pod kapotou najdeme vpředu podélně umístěný 1.5litrový turbodiesel Elsbett se třemi válci, jehož výkon se pohybuje mezi 82 – 95 koňmi. Kromě nafty je motor údajně schopen jezdit na řepkový olej, topný olej nebo petrolej. S pohonnou jednotkou je spojen automat s plynule měnitelným převodem (CVT) a tato kombinace pohání přední kola. Při pohotovostní hmotnosti 700 kg a celkové hmotnosti 1100 kg je udávána maximální rychlost 185 km/h a zrychlení na 100 km/h za 12 sekund. Spotřeba se pohybuje na téměř nereálných hodnotách – při konstantní rychlosti 90 km/h je to 2,2 l/100 km, při 120 km/h 3,2 l/100 km a v kombinovaném provozu 3,5 l/100 km. V plánu však údajně byla i zástavba motoru Elko, opět z Německa, se kterým si Istra měla říct v kombinovaném režimu jen o 2,5 l/100 km.
I přes neskutečnou pokrokovost modelu nejen v sovětském, ale i celosvětovém měřítku se však Moskvič 2144 Istra do výroby nedostal. Příčinou byla nutnost vysoké kapitálové investice na dokončení projektu a následnou výrobu. Podle dostupných fotografií a informací se oba prototypy nachází v některém z ruských automobilových muzeí. Pohledem na fotky však zjistíme, že jedno ze dvou aut přišlo o původní aerodynamické kryty kol i zpětná zrcátka (béžové auto je od výroby nemělo). Přesto je i v tomto stavu 2144 Istra pozoruhodnou kapitolou v historii sovětského a později ruského automobilového průmyslu. Podle nápisů na zádi i na volantu se s ním navíc možná počítalo jako s nástupcem modelu Aleko – a to by byl tedy pořádný skok kupředu.
##moskvic_istra##
Zdroj: carstyling.ru, trinixy.ru, zr.ru, smotra.ru, ru.wikipedia.org
