Nač jsou cyklostezky, když po nich cyklisté stejně nemusí jezdit? Nechci samozřejmě házet všechny do jednoho pytle. Většinou ti sváteční cyklisté nebo rodiny jsou naprosto v pohodě. Jezdí dle předpisů a silnice využívají minimálně. Horší jsou ale takzvaní závodníci, kterých jsem už potkal několik. Jednoho před pár dny.
Hned vedle máš cyklostezku!
Teď mi to nedalo, srovnal jsem rychlost, stáhl okénko a začal na něj křičet, ať jde na cyklostezku, má ji hned vedle. Odpovědí mi byla pouze neslušná gestikulace. Po pár kilometrech na odpočívadle jsem si na něj počkal, donutil ho zastavit a konfrontoval ho s tím, proč nejde na cyklostezku a musí se plést na silnici.
Můžu jezdit, kde chci
Patrně to pro cyklistu nebyl první konflikt podobného rázu, protože se hned začal ohánět paragrafy a tím, že může jezdit, kde chce. „Na cyklostezku nemusím, klidně můžu po silnici,“ odpověděl mi. Hádka k ničemu nevedla, použil jsem pár vulgarit, sedl do auta a jel pryč. Doma jsem pátral, zda má pravdu.
Znají kličky v zákoně
Bohužel zákon, který by cyklistům nařizoval jezdit výhradně po cyklostezkách, obsahuje různé kličky. A tihle závodníci si toho jsou moc dobře vědomi. A tak se nejenom hádají s ostatními řidiči, ale ještě jsou schopni své důvody argumentovat i policii. A nám řidičům nezbývá než si na tyhle šílence prostě zvyknout. Těžko se jim prokáže, že porušují zákon.
Zákon č. 361/2000 Sb. sice říká, že cyklista je povinen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený pruh nebo stezku pro cyklisty využít. Ale také tam je dodatek. Takový, že výjimkou je situace, kdy „by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích“. Takže jemu stačí říct, že se jízdou na cyklostezce mohl cítit ohrožen, a v tu chvíli může, kam chce. Že svým hraním si na závodníka omezuje a často ohrožuje všechny ostatní, to je těmto lidem bohužel jedno. Hlavně že my řidiči je musíme objíždět ve vzdálenosti nejméně 1,5 metru.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek.
