Dopravní značky tu jsou od toho, aby se dle nich řidič řídil. Pokud tak nečiní, páchá obvykle přestupek, za který mu pochopitelně hrozí postih. Tak jednoduché to ale přece jenom není. Někdy totiž značku můžeme nerespektovat a nic nám za to nehrozí, jelikož jsme v právu. O jaké situace jde a na co dávat v provozu pozor?
Značky jen pro někoho
Některé značky jsou doplněny takzvanou dodatkovou tabulkou, která může upravovat to, pro koho vlastně značka platí. Velmi často se jedná o vozidla těžší než 3,5 tuny. Znamená to, že například omezení rychlosti, zákaz vjezdu nebo zákaz odbočení nemusí platit pro každého, ale jen pro ty řidiče, kteří sedí za volantem vozu, který definovanou hmotnost překročí.
Záleží na denní době
U dodatkových tabulek ještě zůstaneme. Ty mohou obsahovat i denní dobu, po kterou značka platí. Velmi časté je třeba omezení rychlosti u škol nebo vyhrazené jízdní pruhy pro vozy MHD. Pod danou značkou je na dodatkové tabulce definováno, kdy je třeba značku respektovat a kdy neplatí. Díky tomu může být v některé časy její nerespektování legální.
Něco může být povoleno
Příkladem může být značka zakazující předjíždění. I ta může být doplněna tabulkou, často s textem, že předjíždění traktorů je povoleno. V takovém případě řidič nesmí předjet jiné osobní nebo nákladní vozidlo, ale před traktor se v daném úseku může dostat zcela beztrestně. Tato výjimka bývá využívána ve chvíli, kdy je potřeba zajistit plynulost provozu.
Roli hraje i podoba značky
Typickým příkladem je parkování určené pro invalidy. Ponecháme stranou, nakolik je etické na tomto místě zastavit, pokud nejsme držiteli průkazu ZTP. Zákon říká, že dané parkovací místo musí být označeno jak svislou, tak i vodorovnou dopravní značkou. Pokud jedno z daných označení chybí, může na tomto místě zaparkovat jakýkoliv řidič bez rizika postihu ze strany policie.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Road_signs_in_the_Czech_Republic, https://unece.org/DAM/trans/conventn/signalse.pdf
