Snažím se dodržovat zákony, ale někdy to prostě nejde. Okolnosti, jsou proti nám a nelze vyhovět požadavkům, které někdo sepsal od stolu. Mám na mysli jízdu autem v počasí, které není nakloněno cestování. Potom je extrémně náročné splnit to, co požadují naše zákony.
Vracela jsem se z návštěvy u rodičů a litovala jsem, že jsem si vybrala právě tento den, Počasí totiž nebylo nijak příjemné. Nízká viditelnost, na silnici trocha bláto z okolních polí, déšť. Měla jsem co dělat, abych jela bezpečně. A aby toho nebylo málo, tak mě zastavila policie. Byla jsem trochu nervózní, protože to není situace, na kterou jsem zvyklá. Policista mi řekl, že provádějí rutinní kontrolu, tak jsem v klidu čekala, co bude dál.
Po kontrole dokladů mi jeden z policistů oznámil, že mám nečitelnou registrační značku. Byla jsem z toho vyděšená, protože jsem si nebyla vědoma žádného problému. Vystoupila jsem z auta, abych se na značku podívala. Opravdu byla celá zašpiněná od bláta, které prostě bylo na silnici a které se od ostatních aut i od mých kol dostalo i na moje auto. A na moji značku.
Okamžitě jsem se začala hádat. Jasně jsem řekla policistům, že to není něco, co mohu ovlivnit. „Je nevlídné počasí, znečistěná silnice od nějakých jezeďáků. A značka se špiní od toho, co je na cestě. Měla bych snad každých pár kilometrů zastavovat a čistit ji?“ řekla jsem trochu rozčileně. Bylo mi jasné, že je to prostě důsledek počasí a stavu vozovky a že s tím nemůžu nic dělat. Z jejich strany to byla jasná buzerace, snad s cílem „povozit“ se na nevinných řidičích, nebo vybrat pár stovek pro svou policejní kasu.
Přidala jsem, že pokud to chtějí řešit pokutou, můžou to rovnou poslat do správního řízení, protože s takovou buzerací nesouhlasím a na místě nic řešit nebudu, natož platit. Značku jsem si pro jistotu vyfotila, vyfotila jsem si i stav mého auta i zablácenou silnici, abych měla důkazy o důvodu daného stavu a znečištění. Policisté se na sebe podívali, pak jeden z nich něco zamumlal a řekl: „Dobře, tentokrát to necháme být, ale příště si na to dávejte pozor.“ Poté se rychle rozloučili a nechali mě jet. A já dalších pár kilometrů přemýšlela nad tím, jestli se najde někdo, kdo jim na tuhle šikanu skočí a zaplatí.
Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek
