Kdysi dávno byl provoz řízený semafory naprosto jednoduchý. Zelená rovná se jeď, červená rovná se stůj. Žádné výjimky, žádné další přednosti, nic složitého. Ale tehdy ještě semafory sloužily k regulaci dopravy na londýnské Temži a řídily se jimi lodě. Od té doby uplynulo hodně vody, semafory jsou dnes doslova na každém rohu a řídí se jimi motoristé, chodci i cyklisté. Přesto to s nimi není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Červená někdy neznamená stůj a zelená někdy neznamená jeď, máš volno. Jaké jsou výjimky?
Na červenou bez pokuty
Zatímco v České republice semafor na červenou projet nesmíte ani v případě, že široko daleko není jediné auto, existují země, kde je průjezd křižovatky na červenou úplně v pohodě. Řidiči za vámi vás dokonce vytroubí, pokud byste s průjezdem otáleli. Týká se to třeba USA, kde ve většině států můžete projet na červenou a odbočit vpravo, pokud tím neohrozíte nebo neomezíte jiné účastníky silničního provozu. Nutno dodat, že Američané toho hojně využívají.
Chodci a cyklisté
Na evropských semaforech pro změnu čas od času narazíte na čtvrté světlo – oranžově problikávajícího panáčka. Jak určitě víte, znamená to, že bezprostředně za semaforem je přechod, na kterém právě mají chodci zelenou. Ti mají pochopitelně přednost přesto, že vám samotným právě skočila zelená. Ale pozor, aby to bylo ještě komplikovanější, přechody využívají k přejíždění i cyklisté, kteří na nich přednost nemají.
Odbočování vlevo
Doprava sice odbočovat na červenou nesmíme, doleva ale naopak občas nemůžeme odbočit ani na zelenou. Pravidlo o přednosti zprava a proti, míněno protijedoucích aut, asi každý z nás nesčetněkrát slyšel od instruktora v autoškole. Zelené na semaforu navzdory skutečně platí, že protijedoucí auta, která nemění směr, případně pokračují po hlavní, mají přednost před řidiči, kteří odbočují vlevo.
Zdroj: https://zutobi.com/us/driver-guides/traffic-lights
