Peugeot Rifter Long GT LINE 1.5 BlueHDI EAT 8 – univerzálností a praktičností nešetří

1

Po Citroënu Berlingo a Opelu Combo Life tu máme dalšího zástupce ze segmentu „rodinných dodávek“. Tím zástupcem není nikdo jiný než Peugeot Rifter, který navíc nebyl jen tak ledajaký. Testovaným kouskem se stala jeho prodloužená verze v nejvyšší výbavě GT LINE s naftovou přeplňovanou patnáctistovkou a osmistupňovým automatem.

Právě tato trojice vozů, nově navíc ještě s Toyotou Proace City, nám již nějakou dobu ukazuje, jak praktická a uživatelsky přívětivá umí tato kategorie být. A že vozy kategorie SUV ještě značně potrápí.

Tyto „dělníci v obleku“ se stran jízdního komfortu nebo zpracováním interiéru stále více přibližují osobním vozům, navíc však s nabídkou velkého a univerzálního vnitřního prostoru.

Vnější vzhled

Pominu-li nově příchozí Toyotu Proace City, přijde mi Rifter z avizovaného trojlístku rozhodně nejpohlednější, Opel na mne moc velký dojem neudělal a rozdvojená osobnost přední partie u Citroënu je sice nápaditá, ale nemusí být každému hned po chuti. Rifter svojí přední partií (což je vlastně jediná partie, kterou se od sebe vozy jasně a rozeznatelně liší) působí svěže a reprezentativně.

Aktuálně se nový Rifter chlubí ještě vyšší světlou výškou a poměrně výrazným oplášťováním, opticky se tak snaží přiblížit kategorii SUV. Rifter to však dělá velmi opatrně a zmiňované oplastování působí v kontextu celého vozu celkem decentně.

Celkové proporce prodloužené verze jsou vyvážené a na první pohled nikterak výrazně patrné. Testovány Rifter Long po stránce vnějšího vzhledu tedy hodnotím jako pohledný vůz, kterému byste jeho pracovní geny rozhodně netipovali. 

Prostornost a variabilnost interiéru

Mohlo by vás zajímat:  Test VOLKSWAGEN GOLF Life 1.0 eTSI DSG - komfortní jízdní projev elektrifikovaného tříválce

První dojem z interiéru vozu je také dobrý. Rozvržení palubní desky v duchu filozofie i-Cockpitu funguje i ve voze této kategorie velmi dobře. Malý zkosený volant a vyvýšena kaplička s klasickými budíky hrají navíc společně s displejem palubního infotainmentu v přední části interiéru hlavní roli. Mohutnost a objemnost palubní desky a středového tunelu je efektně rozbita plochami s odlišnou barevností, v konkrétním případě pak barevností, která ladí s barvou karoserie testovaného vozu. Zmíněný displej palubního infotainmentu pak celkem značně z palubní desky trčí. Po stránce uživatelské je sice dobře ovladatelný, značně však překáží přístupu k odkládací ploše, která je umístěna přímo za ním. Mezi displejem a středovým tunelem jsou pak umístěny výdechy a klasické ruční ovladače klimatizace. 

Poměrně mohutný středový panel disponuje lehce ztracenými ovladači systému start x stop, elektronické ruční brzdy, vypínání stabilizace, eco režimu a voliče automatické převodovky. Ten je zde zastoupen kruhovým ovladačem, k jehož fungování jsem ve výsledku neměl výhrad. Verze GT LINE, pro mne tedy celkem nelogicky, nepostrádá také možnost ručního řazení pod volantem. Ta se aktivuje stisknutím příslušného tlačítka právě pod kruhovým ovladačem automatické převodovky.  

Interiér je třeba pochválit za nepřeberné množství odkládacích prostorů, které disponují různými tvary a pozicemi.

Testovaný prodloužený Rifter disponoval sedmimístnou specifikací, která je řešena dvojicí sklápěcích a kompletně vyjímatelných sedaček. Jejich objemnost se velmi příjemně projeví na komfortu, který tato třetí řada sezení nabídne. Zavazadlový prostor se pak přemění v malý VIP salónek, plastové výplně bočních částí tohoto prostoru disponují ergonomicky velmi příjemnými rozměry, plní pak funkci odkládací plochy, a to nejen pro váš loket. Mohutnost samotných sedadel má při jejich přítomnosti jasný přesah do velikosti zavazadlového prostoru. Sedadla jdou však pohodlně sklopit a celé přiklopit k opěradlům sedadel druhé řady. V plnohodnotném sedmimístném uspořádání pak se zavazadlovým prostorem celkem logicky moc nepočítejte.

Mohlo by vás zajímat:  Sportovní nádech kombíku Hyundai i30 N Line sluší, v testu ukázal i řadu dalších předností

Druhá řada, to je trojice samostatných sedadel, které disponují mechanismem, který umožní sedačky lépe sklopit k podlaze a s rovinou kufru tak vytvořit skoro ideální rovinu. Sedadlo spolujezdce dovolí sklopit jeho opěradlo a vám tak umožní přepravu dlouhých předmětů.

Samotný zavazadlový prostor verze Long v pětimístném uspořádání nabídne 1050 litrů objemu (po horizontální přepážku), se sklopenou druhou řadou sedadel potom prostor o objemu 3500 litrů.

Interiér Peugeotu Rifter Long všeobecně zaslouží pochvalu převážně za jeho prostornost a variabilnost. Já u něj navíc oceňuji i princip i-Cockpitu, který jeho přední partie interiéru ozvláštňuje a odlišuje od jeho konkurence.

Motorizace 

Testovanou motorizací se protentokrát stala naftová přeplňovaná patnáctistovka disponující výkonem 96kW (135koní). S touto jednotkou jsem se již setkal v testovaném Berlingu a chválil jí pro její tichý a kultivovaný chod, stejně tak i pro její dostačující a adekvátní výkon.

Na rozdíl od Berlinga byl tento Rifter vybaven osmistupňovým automatem, který je mi již poměrně dobře známý z ostatních vozů koncernu PSA. A i zde si jeho fungování nemohu vynachválit. Jednotlivé „kvalty“ střídá promptně a bez váhání. Kontinuálnost zátahu, která je rozložena do osmi převodových stupňů ve výsledku působí velmi komfortně, při dálničních rychlostech navíc i velmi úsporně. Spotřeba vozu se v rámci týdenního testu ustálila na hodnotě 6,3 litru/100km.

Mohlo by vás zajímat:  TEST MAZDA 3 E–SKYACTIV X 186 - lehká elektrifikace X

Podvozkově je pak Rifter naladěný spíše do komfortní polohy. Jeho prodloužení pak nepřineslo žádné negativní vlastnosti týkající se jízdního komfortu.  Žádný „zatáčkový“ specialista to samozřejmě není, přesto si je vůz, v kontextu s jeho vnějšími rozměry a sedmimístnou specifikací, celkem jistý. Dálniční tempo pak zvládá tzv. s prstem v nose.

K pozitivům pak zcela jistě patří velká manévrovatelnost vozu, za kterou stojí jeho velký rejd. Parkování i s touto prodlouženou verzí, a to i díky parkovací kameře nečiní sebemenší problém.

Závěrem

Při pohledu do samotného ceníku zjišťuji, že základní cena klasického Rifteru je již od 390 000 Kč včetně DPH. Základní cena prodlouženého Rifteru, tedy v základní výbavě ACTIVE, s benzínovou motorizací 1.2 PureTech a manuální šestistupňovou převodovkou, pak startuje na částce 415 000 Kč včetně DPH. Mnou testovány pohledný kousek, tedy ve výbavě GT LINE s naftovou motorizací a osmistupňovým automatem pak pořídíte již od 605 000 Kč včetně DPH.

Peugeot Rifter je tedy univerzálním vozem s dobrou pořizovací cenou. Peugeot Rifter Long v testované specifikaci nabídne navíc kultivovanou a úspornou motorizaci podpořenou dobře fungujícím osmistupňovým automatem, poměrně umírněným, přesto slušivý vnější vzhledem, nebo prostorným a praktickým interiérem. Na samotném prodloužení, pak zdá se, Rifter jen vydělal. Po stránce vzhledové mu to nikterak neuškodilo, a po stránce praktické, logicky jen přineslo.

Jan Horský

O Jan Horský

Kontakt na autora: horsky@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora