Test Opel Astra 1.6 Turbo PHEV: Trochu Francouz, stále Němec

Img 20221207 091814

Model Opel Astra se na automobilovém trhu poprvé objevil již v roce 1991, to ještě pod označením Astra F. A od té doby auto nezmizelo. Aktuálně se lze svézt v již šesté generaci a já měl tu možnost usednout do plug-in hybridní varianty, která vzhledem k charakteristice auta může dávat mnohým zákazníkům smysl.

Nepřehlédnutelný design

Když bych si měl vybrat, jestli nový Peugeot 308, nebo současný Opel Astra, byl bych hodně na vážkách. Obě auta jsou totiž povedená, a nakonec by o vítězi patrně rozhodly detaily. Já ale stojím před Astrou, tak pojďme na ni. Především na charakteristiku nového designového jazyka, který nese označené Opel Vizor. Velmi povedeně působí přední kapota s výraznou středovou ostruhou, jejíž tvar má odkazovat k původním tvarům motocyklových přileb. Nápaditě působí také výrazná černá maska, jdoucí s červeným lakem karoserie dobře do páru.

Foto: Tomáš Dunajčík

Opel Astra má i svůj charakteristický světelný podpis, LEDky ve tvaru písmene L. Celkově umí silueta vozu nabídnout jak eleganci, tak i sportovnější designový dojem. Za ten je třeba poděkovat především ostřeji řezanému C sloupku a dynamičtější zádi vozu. A samozřejmě již zmíněné kombinaci černo-červené. Ta emoce jenom podtrhuje a vytváří zajímavý kontrast.

Jednoduchý interiér

Jednoduchost a digitalizace nemusí být vždy na škodu, když se na to jde s rozumem. Opel Astra je toho jasným příkladem. Základním prvkem interiéru je Opel Pure Panel. Nejde o celistvou obrazovku, ale panel se dvěma desetipalcovými obrazovkami. Jedna slouží jako digitální přístrojovka, druhá jako infotainment – šikovně a prakticky natočený k řidiči.

Mohlo by vás zajímat:  Test Volkswagenu Golf 8 2.0 TDI: Životní jistota

Není však důvod mít obavy. Opel Astra má na to nejdůležitější v interiéru stále k dispozici tlačítka. Můžete jimi ovládat klimatizaci/topení, zapnout si ohřev sedadel/volantu, nebo s těmi na volantu ovládáte tempomat, telefon či rádio. Samotný infotainment navíc disponuje 4 velkými čtverci rychlého přístupu, což práci s dotykovým displejem značně usnadní. Z pozice řidiče je displej snadno dostupný.

Foto: Tomáš Dunajčík

Interiér díky tomuto přístupu působí i přes velikost auta značně prostorně a vzdušně. Nikde zkrátka nic nepřekáží, ani nevyčnívá. Ani „řadicí páka“, kterou už nahradil decentní volič převodovky e-Toggle. Červené prvky, stejně jako lesklé plochy interiéru znatelně prospívají a pomáhají udržet exteriérem navozený styl. Díky důrazu na digitalizaci lze profitovat i z dostatku úložných ploch, především potom na středovém panelu, kde jasně dominují. Řidič také může sedět na sedadle s certifikací AGR, což má za následek nejenom pohodlí na delších cestách, ale i slušné boční vedení či všestranné nastavení samotného sedadla.

K benzínce, nebo zásuvce

Opel Astra 1.6 Turbo PHEV umí jezdit na elektřinu, na benzín, nebo na obojí. Základem pohonné jednotky je benzinový čtyřválec o objemu 1,6 litru, doplněný elektromotorem. Dohromady je k dispozici výkon 180 koní a točivý moment je 360 Nm. To, na jaké palivo auto zrovna pojede, může ovlivnit samotný řidič volnou čistě elektrického, nebo hybridního režimu. V tu chvíli auto při pomalejší, klidnější jízdě využívá primárně elektromotor, při potřebě akcelerace přidává spalovák, který je dominantním pohonem při cestě mimo obec.

Mohlo by vás zajímat:  Test Mazda MX-30: Elektromobil vytvořený pro úplně jiný svět

Aby hybridní pohon fungoval, jak má, je tu také baterie složená z 84 článků, nabízející celkovou kapacitu 12,4 kW. To znamená papírový dojezd až 60 kilometrů. Samotný akumulátor lze nabíjet i během jízdy – rekuperací (její intenzitu lze zvýšit režimem B, dostupným u voliče převodovky), nebo pomocí spalovacího motoru, při aktivované funkci e-Save. Efektivnější a logičtější však bude využití veřejných nabíječek, wallboxů, či běžných domácích zásuvek. Opel Astra nabízí 3,6 kW, nebo příplatkové 7,4 kW AC nabíjení. Čistě na elektřinu není problém jezdit až do rychlosti 135 km/h.

Foto: Tomáš Dunajčík

Německý standard

Opel Astra už samozřejmě není čistokrevným německým autem. Vůz je postaven na platformě EMP2, kterou vyvinul koncert PSA. Takže je to tak trochu Francouz. Svého německého ducha si ale Astra stále zachovává. Je to právě Německo, kro probíhal vývoj nastavení tlumičů, podvozku, stejně jako právě zde bylo laděno zavěšením, tlumiče, dorazy. Výsledkem tedy není až takové francouzské houpání, ale spíše vyšší tuhost, která však na komfortu cestování nijak neubírá. A naopak nabízí jistoty při ostřejší jízdě.

Hybridní pohon Opelu Astra funguje slušně, dle očekávání. Cílem je zajistit, aby měl řidič k dispozici jak potřebný výkon, tak aby jezdil také ekonomicky (a ekologicky). Auto i přes svou hmotnost 1 678 kilogramů nabídne slušnou dynamiku a svižné pružné zrychlení. I hodnota 7,6 sekundy z nuly na stovku je poměrně pěkné číslo. Co bych ale hybridnímu pohonu naopak vytkl, jsou výrazné záškuby a cukání. Buď při potřebě co nejvyšší akcelerace, nebo naopak při prudším brzdění. U klidné jízdy jde o jev spíše minimální.

Mohlo by vás zajímat:  Test SsangYong Torres: Rodinný vůz s atraktivním designem i cenovkou
Foto: Tomáš Dunajčík

Nejenom do města

I když může Opel Astra budit dojem, že jde o auto primárně do města, určitě bych se nebál jeho všestrannosti. Své místo bude stoprocentně u rodinných domů na periferiích měst, kde si ho majitelé dobijí a většinu denních cest absolvují na elektřinu. Na delší trasy je spalovák a nádrž o objemu 42 l jistotou pohodlného cestování.

Cenově se držíme kolem milionu. Opel Astra PHEV v základu, výbavě Edition, vychází v rámci akční nabídky na 939 990 Kč. Přes výbavu Elegance a GS se lze dostat až na samotný vrchol, výbavový stupeň GSe. Tady je třeba připravit si 1 099 990 Kč. Tahle částka ale rozhodně nemusí být konečná, jelikož v této výbavě stále chybí třeba palubní nabíječka 7,4 kW, IntelliLux LED Pixel světlomety, AGR přední sedadla v kůži Nappa, Opel Connect NAVI, Head-Up displej displej a další a další věci, které teprve udělají auto, o kterém lze říct, že je v „plné palbě“.

Zdroj: Autorský text

Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / Tomáš Dunajčík