Test Škoda Rapid 1,2 TSI Ambition

Na podzim loňského roku byl na autosalonu ve Frankfurtu představen koncept Mission L. Už tehdy jsme věděli, že koncept neupadne v zapomnění a bude přetaven do sériově vyráběného vozu. Po nekonečném zveřejňování oficiálních fotografií, skrze které jsme konečně získali reálné povědomí o produkční Škodě Rapid, se naskytla jedinečná příležitost k otestování. Předváděcí automobil Škoda Rapid nám zapůjčil značkový autosalon Autoklever v Novém Jičíně. 

Exteriér – Moderna podruhé

Představení konceptu vždy vyžaduje mírný nadhled. Motoristickým fanouškům jistě došlo, že nová sériově vyráběná Škodovka nebude vypadat naprosto stejně, jako naleštěný, lampami nasvícený koncept Mission L. Škoda však předvedla, kudy se bude v budoucnu ubírat nový designový směr a jak je i v případě Rapidu vidět, vsadila na správnou kartu.

Při prvním osobním setkání se Škodou Rapid jsem dlouze přemýšlel, které detaily se z původního konceptu nedostaly do výroby.  Ke svému potěšení musím konstatovat, že změn a ústupků je opravdu pomálu. Škoda Rapid se po designové stránce povedla, důkazem budiž rozruch, který auto budilo všude, kudy projelo. 

Škodovka bude postupně měnit design u všech svých modelových řad. Základem designu Rapidu a všech budoucích modelů jsou ostře řezané přední světlomety a agresivní maska chladiče, které jsou v kontrastu s poměrně umírněným předním nárazníkem. Podobné je to i vzadu. Velké svítilny se v noci rozsvěcují do podoby charakteristického písmena C, ostrý lichoběžníkový prolis ve spodní části pátých dveří považuji za skvělý detail. Pěkný je i jednoduchý nárazník doplněným o vkusnou tmavou lištu. Škodovka zabila dvě mouchy jednou ranou – tvary vozu jsou totiž doopravdy simply clever a zároveň si nechávají dostatek prostoru pro instalaci sportovního paketu či verzi RS.  Jde vidět, že designérský tým kolem pana Jozefa Kabáněho si s Rapidem opravdu vyhrál. 

Škoda Rapid je v portfoliu automobilky zasazena mezi modely Fabia a Octavia. Zajímavá je informace o rozměrech – délka 4483 milimetrů a velkorysý rozvor náprav 2602 milimetrů jsou totiž více, než dokáže nabídnout současná Octavia. Při pohledu na profil vozu je jasné, že je postaven pro typické Evropany. Vyšší stavba karoserie snad ani nechce maskovat, kolik prostoru se v ní nachází a při pohledu na trochu boubelatou záď rovnou vmete do tváře, kdo je tady etalon třídy v objemu zavazadlového prostoru. Stejně jako Octavia a Superb nabízí i nová Škodovka praktickou výklopnou zadní stěnu, skrze kterou se pohodlně dostanete ke všem 550 litrům prostoru. 

Interiér – Superb junior

Někteří by mě možná za tento nadpis nejraději zlynčovali, ale zkuste zavítat do autosalonu a usednout za volant. Uvnitř totiž hraje první housle prostornost, kvalitní materiály a detaily, které zpříjemní každodenní ploužení kolonami nebo dlouhé dálniční přesuny.

Začnu prostorem. Zde se jednoznačně odráží nadprůměrná délka rozvoru náprav. Pohodlný posez v tvrdších, bohatě dimenzovaných sedačkách je škodovácký základ. Tvarově velmi povedený čtyřramenný volant se výborně drží a v testované výbavě Ambition si nemusíte lámat hlavu s většinou otravnými tlačítky ovládání rádia, telefonu či tempomatu. Netrvá ani deset vteřin a připadám si jako ve voze, který je šitý na míru osobám jakéhokoliv vzrůstu. Skvělá ergonomie důležitých ovládacích prvků mě absolutně nepřekvapuje, i tohle Škodovka umí. I kdybych do vozu poprvé usedl v noci, nebudu mít problém se v ovládacích prvcích zorientovat.

Už dlouho se mi nestalo, abych se ve voze na pomezí dvou segmentů pohodlně usadil i dozadu. Za velkorysý podélný prostor vděčíme sedáku, který je hlouběji posazen mezi zadní podběhy. Velkým překvapením také je, že ani následné vystupování nedělá osobám o výšce basketbalisty sebemenší problémy. Ty však mohou nastat při přepravě třech dospělých cestujících vedle sebe. Při celkové šířce vozu 1706 milimetrů se obávám delšího kontaktu loktů jednotlivých pasažérů. 

Vrátím se však ještě na chvíli dopředu. Zde jsem byl totiž přímo uchvácen použitými materiály, přesností slícování a celkovým zpracováním. Abychom si rozuměli  – Škoda Rapid je od začátku postavena s velkým důrazem na nízkou cenu a ta se u konkurence chtě, nechtě odráží právě na zpracování interiéru. Hold na něčem automobilky šetřit musí. Škoda Rapid tento problém ale nemá. Vůz měl sice v době testování najeto jen pár kilometrů, ale já věřím, že si stejnou úroveň zachová po dlouhou dobu. Toto tvrzení není pouze výstřel do tmy. Vychází z dlouhodobého užívání redakční Fabie a SUV Yeti, kde i po desítkách tisíců kilometrů nic nevrže a interiér pořád vypadá jako nový. Škodavka zkrátka interiéry umí, ať si říká kdo chce – co chce.

Motor – Koncernová klasika

Pod kapotou testované Škody Rapid se nachází přeplňovaný benzínový čtyřválec TSI o výkonu 63 kW. Točivý moment 160 Nm je dostupný od 1500 do 3500 otáček a jeho horní hranice je doprovázena jemným ševelením malého turbodmychadla. Příval koní a newtonmetrů je posílán na přední kola skrze přesnou manuální pětistupňovou převodovku. Zprvu jsem si říkal, jestli není pouhých pět rychlostních stupňů trochu málo, nájezd na dálnici mě však přesvědčil o opaku. Malé TSI točí při rychlosti 130 km/h rovných 3000 otáček a v průměru si řekne o necelých 6 litrů benzinu. Pro běžné denní použití se tak zdá investice do jedné ze dvou výkonových variant naftové přímovstřikové šestnáctistovky vcelku zbytečná. Komu by ale přece jen bylo pět rychlostí málo, může sáhnout po variantě tohoto benzínového motoru s výkonem 77 kW. 

Atmosféra je jen jedna

I Škoda Rapid pocítila skrze předchozí modely automobilky slasti i strasti downsizingu. V nabídce tak vyjma agregátu 1,2 MPI o výkonu 55 kW nenajdete motor s atmosférickým plněním. Konkrétní zmiňovaná jednotka je tak posledním mohykánem, kterého známe již z dřívějška od koncernových trojčat Polo/ Fabia/ Ibiza. 

Jízda

První kilometry za volantem Rapidu jsem absolvoval v městském provozu. Zde se bude vůz společně s okresními silnicemi vyskytovat nejvíce, proto chválím příkladný výhled ve všech směrech a to i skrze zkosený sloupek čelního skla. Nastavení podvozku je zde výborným kompromisem – na stále více rozbitých a rozkopaných uličkách totiž tlumiče příkladně filtrují nerovnosti a nepřenášejí rázy do karoserie a řízení. Mocným aspektem je také městská spotřeba. Očekával jsem, že se bude jako u všech nových vozů pohybovat minimálně o litr výš, než jaké jsou tabulkové standardy. Za téměř dokonalou korespondenci s touto hodnotou (6,5 l/100 km) sbírá malé turbo cenné body.

Pro jednu z testovacích projížděk jsem si záměrně vybral také zatáčkovitý terén s množstvím stoupání, horizontů a rozličným povrchem vozovky. Už po první sérii zákrut jde poznat, jaký důraz byl věnován naladění podvozku. Vše vychází z tužšího základního charakteru tlumičů, které vozu dovolují jen nezbytný náklon v zatáčkách a širšího rozchodu kol zadní nápravy. Přímé jízdní stabilitě dopomáhá již dříve zmiňovaný rozvor. Ani při rychlé změně podkladu Rapid nic nevyvede z nastoleného jízdního projevu. Řízení s příjemně nastaveným posilovačem potěší lehkým chodem, příliš zpětné vazby do volantu však nepřenáší. 

Závěr

Výrobce oficiálně odstartoval prodej Škody Rapid teprve nedávno, a přesto se již začaly první soukromé kusy objevovat na našich silnicích. Podobně jako malá Škoda Citigo přináší Rapid nový směr na automobilový trh v Česku. Zda se již za pár měsíců dočkáme prodejních rekordů, zatím není jasné. Základní cena jednotlivých motorizací totiž bude mít to poslední slovo při rozhodování o koupi nového rodinného příslušníka. 

Já považuji novou Škodu Rapid za kvalitně vyrobený, prostorný a plně dostačující rodinný vůz. Za relativně přípustnou cenu nabídne ve výbavovém stupni Ambition vše, co může průměrný řidič potřebovat a na rozdíl od korejské konkurence si i po několika letech udrží svou cenu.