Když se k nám do redakce před více než měsícem dostal poprvé Hyundai i30 nové generace, těšil jsem se na testování příjemného rodinného hatchbacku s nízkou spotřebou, komfortním řízením a přesnou převodovkou. Nakonec všechno bylo trochu jinak a my se mohli těšit z pohledu na vůz s takřka prémiovým nádechem, čemuž dopomáhal především světlý interiér, kožené čalounění a panoramatická střecha.
Prodejní čísla ovšem budou tvořit vozy z úplně opačného prodejního spektra. K týdennímu testu se k nám dostala verze kombi se zážehovým motorem a manuální převodovkou. Tedy vůz, který na silnicích potkáte nejčastěji. A pojďme se hned na našeho kombíka podívat.
Design
Ač můj vkus stále bojuje s tím, zda se mu víc líbí konzervativní tvary reprezentované například novým Rapidem od mladoboleslavské automobilky Škoda nebo dnes tolik moderní fluidní tvary karoserie, jedno se vozu, který stojí před námi, upřít nedá. Vypadá prostě skvěle. Korejským inženýrům se totiž podařilo na výchozí hatchback naroubovat dalších 20cm s takovou lehkostí, že byste jen těžko hledali elegantnější vozidlo. Zvlášť, když i30 se z profilu velmi podobá svému většímu sourozenci i40. Malinkou vadou na kráse naší testovací verze jsou malá, 15-ti palcová litá kola, která se v mohutné karoserii až příliš ztrácejí. Tento malý nedostatek velmi rychle přebijí například integrované LED diodové světlomety určené pro denní svícení. Ty nalezneme už v základní výbavě všech verzí. Předním partiím, stejně jako u hatchbacku, dominuje velká lichoběžníková maska chladiče a již zmíněné LED diody. Těm zadním pak ostře řezané zadní světlomety zasahující až do boční části vozu.
Interiér
Neméně atraktivní je rovněž interiér. Po usednutí do pohodlných sedaček nás obklopí příjemně vyhlížející palubní deska. Po testu plně vybaveného hatchbacku jsem se bál, že interiér bude strohý a nudný. Opak je pravdou. Už v základních výbavách má interiér šmrnc a nápaditost. Tedy věci, které výše zmíněnému Rapidu zoufale chybí. Pojďme ale zpátky k interiéru.
Jeho srdcem je především čtyřramenný multifunkční volant, který nejen dobře vypadá, ale také výborně padne do ruky. Obsahuje jak ovládání rádia, tak tempomatu a v neposlední řadě také palubního počítače a měniče intenzity posilovače řízení. Že jste o něm ještě neslyšeli? Tento systém zvaný Flex Steer umožňuje nastavit odpor posilovače ve třech úrovních: Comfort, Normal a Sport. V horní části středového panelu se nachází ovládání autorádia umístěné mezi dvojici výdechů ventilace. Střední část vyplňuje ovládání klimatizace a samotné ventilace. Spodní část si zabral prostor pro drobnosti, v jehož horní části nalezneme 12V zásuvku a vstupy USB a AUX.
Na malou chvíli se ještě vrátím k exteriéru. Nad státní poznávací značkou je umístěna zadní parkovací kamera, jejíž význam mi nebyl zprvu příliš zřejmý, když vozidlo nedisponovalo barevným dotykovým displejem. Po usednutí za volant a zařazení zpátečky se ovšem vše vysvětlilo. Obraz kamery se promítá do vnitřního zpětného zrcátka. Toto řešení mi přijde jako naprosto dokonalé, neboť řidič nesleduje pouze obraz na displeji, ale i zrcátka, která má pořád v zorném poli.
Modely nižší střední třídy nemají ve své podstatě plnit funkci luxusního přibližovadla, ba právě naopak. Mají nabídnout dostatečné jízdní pohodlí, množství odkládacích prostor a bohatě nadimenzovaný zavazadlový prostor. O jízdním pohodlí si povíme o odstaveček dál, takže se podívejme na tu praktickou stránku. Ve voze nalezneme jak schránku na brýle, prostor pro kelímky, PET lahve, tak i například klimatizovanou schránku před spolujezdcem nebo prostor na doklady před pákou převodovky či síťku na zadní straně předních sedadel. Ta nabídnou dostatek prostoru jak v podélném, tak v příčném směru. Podobně jsou na tom také sedačky zadní, kde si nebudou na nedostatek prostoru stěžovat ani vyšší osoby.
Objem zavazadlového prostoru činí nadprůměrných 573 litrů. Do této hodnoty se ovšem započítává objem schránek ukrytých pod podlahou. I tak je mezigenerační nárůst velikosti o dobrých 120 litrů více než patrný. Největší konkurent, Škoda Octavia Combi disponuje zavazadlovým prostorem o 30 litrů větším. Při sklopení zadních sedaček se tento rozdíl umazává až na zanedbatelných 13 litrů. Celkově tedy můžeme říct, že se do kufru vejde vše potřebné, do schránek pod podlahou vše nepotřebné a těch pár zbylých drobností lze hravě umístit do odkládacích prostor v interiéru.
Motor a jízdní vlastnosti
Pod kapotou námi testované ítřicítky se ukrývá benzinová šestnáctistovka s přímým vstřikováním a se čtyřmi ventily na válec. Naladěná je na výkon 99 kW při 6300 otáčkách a točivý moment 164 Nm. Pohonná jednotka tak nabízí dostatek výkonu a neurazí ani pružností. Motor táhne už od 1500 otáček a vyšší stupeň lze řadit okolo 2000 otáček. S tím jde ruku v ruce spotřeba, ke které se ještě dostaneme a v neposlední řadě také komfort. Nová i30 kombi má být především rodinným vozem a příjemným cestovním společníkem, kde by zbytečný hluk byl na obtíž. Na volnoběh o motoru prakticky nevíte. Pořádně se projeví až kolem 3500 otáček. Vytáčet motor nad 4000 otáček za minutu však už nemá příliš smysl.
Pohonná jednotka je spojená s šestistupňovou manuální převodovkou. Ta se může pochlubit komfortním naladěním a přesnými dráhami. Řízení je naopak odtažité, gumové a řidiči neposkytuje potřebnou zpětnou vazbu. K čemu naopak nemáme žádných výtek, je podvozek, který dostal tužší naladění. To může být snahou o eliminaci naklánění delší karoserie při průjezdu zatáčkami. Tuhý podvozek v tomto případě rozhodně neznamená horší komfort. Podvozek dokáže výborně odfiltrovat většinu nerovností. Problémy mu nedělají jak kočičí hlavy, tak například slavná D1.
Dalším důležitým argumentem pro koupi rodinného kombíku je jeho spotřeba. „Naše“ i30 i přesto, že neměla najeto ještě ani 1000 kilometrů, ani v tomto ohledu nezklamala. Více než 300 kilometrový přesun z Prahy na Moravu znamenal průměrnou spotřebu 5,7 litrů na každých 100 kilometrů. Na konci týdenního testu se hodnota spotřeby ustálila na číslici 5,9 litrů, což je o celé 3 desetinky méně, než kolik udává samotný výrobce.
Shrnutí
S každým novým modelem nám duo Hyundai/Kia dokazuje, že umí vyrábět kvalitní vozidla za rozumnou cenu. A ač to možná zní trochu jako klišé, je to tak. Pokud bych se měl sám sebe zeptat, zda bych si tento konkrétní kousek pořídil, tak s klidným svědomím můžu říct, že ano. Za 370 tisíc korun získám prostorné vozidlo s výkonem 99 kW a se šestistupňovou manuální převodovkou. Z prvků komfortní výbavy pak testovaná i30 kombi obsahuje vedle tempomatu, zadní parkovací kamery, klimatizace, LED diod, také například USB/AUX vstupy, multifunkční volant či elektrické vnější zpětná zrcátka a všechna 4 okna. Navíc při troše hledání lze narazit na dealera, který Vám stejný vůz nabídne za cenu o velmi příjemných 50 tisíc nižší. A ta už si jen velmi těžko hledá konkurenci.
Základní cena vozu: 299 990 ,-Kč
Cena konkrétního vozu: 370 990 ,-Kč
Klady:
– spotřeba paliva
– velikost zavazadlového prostoru
– cenová politika
Zápory:
– horší výhled přes A sloupek
