„Vaše chyba, že nejde platit kartou. Hotovost nemám. Vyřešte to, nebo jedu zdarma,“ sdělila jsem při koupi jízdenky

98

I v autobusech se dá platit kartou. Tedy, pokud funguje terminál. Když je porouchaný a člověk nemá po ruce hotovost, nastává celkem velký problém. Cestující potřebuje v daném spoji jet a řidič autobusu zase musí dodržovat jízdní řád. Situace, které vzniknou, nemusí být příjemné.

Placení kartou je standard a kde je neberou, tam prostě nechodím. Nevidím důvod tahat po kapsách zbytečnou hotovost. Nejhorší je, když někde terminál mají, ale nefunguje. Na to už jsem ale také připravená.

Jsem ten typ člověka, co si vždycky raději sedne do svého auta, ale občas prostě musím využít veřejnou dopravu. Ten den byl právě jeden z těch, když moje auto bylo v servisu a já musela využít veřejné dopravy, konkrétně autobusu. Tohle cestování moc v lásce nemám, přijde mi zdlouhavé a v porovnání s mým vozem i cenově víceméně na stejno.

Mohlo by vás zajímat:  Revoluční Volkswagen ID.3 elektrizuje český trh

Vyrazila jsem tedy na zastávku a čekala na příjezd autobusu, který by mě přepravil do nedalekého okresního města. Vždy si lístek koupím u řidiče, protože je to jednodušší než nějaké online rezervace. Hotovost už docela dlouho nenosím, ale v dnešní době jsou v autobusech terminály, takže to nikdy nebyl problém. Stačilo pípnout a měla jsem jízdenku.

Ale tentokrát, když jsem přišla k řidiči a chtěla zaplatit kartou, řekl mi, že terminál je mimo provoz. Nastal problém. Hotovost s sebou skoro nikdy nenosím, maximálně pár drobných zašantročených v kapse. A jít vybírat peníze k bankomatu se mi nechtělo. Nejenže jsem netušila, kde nejbližší bankomat je, ale také jsem nechtěla riskovat, že mi mezitím autobus ujede. Do odjezdu totiž zbývalo pár minut.

Mohlo by vás zajímat:  Seat má wellness pro automobily. Od termálních procedur až po kabiny s tryskami

Tak jsem řekla řidiči: „Váš problém, že nejde terminál, tak pojedu zadarmo.“ Nebyl to zrovna nejsofistikovanější přístup, ale byla jsem v situaci, kdy jsem potřebovala dostat do práce a neměla jsem jinou možnost, než tím autobusem prostě jet. A dál? Šla jsem dovnitř autobusu a sedla si. Cítila jsem, jak se na mě upírají pohledy ostatních cestujících, ale snažila jsem se to ignorovat. Bylo mi úplně jedno, co bude dál. K mému překvapení řidič nijak nereagoval.

Mohlo by vás zajímat:  Elektrický sporťák VW chce porazit virtuálního soupeře na proslulé horské silnici v Číně

Pochopila bych, kdyby volal například na dispečink, chtěl to vyřešit převodem pomocí QR kódu, nebo by dokonce volal policii. Ale on nereagoval nijak. No, tak jsem se svezla zadarmo. Trochu mě hlodalo svědomí, jestli přece jenom nemám později napsat dopravci a platbu za jízdenku poslat z účtu. Ale potom si říkám, že je to jejich chyba, že nešel terminál. Já to jinak udělat nemohla.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek
Karel Michalec

O Karel Michalec

Kontakt na autora: karel.michalec@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora